Tři na cestě 5.den

...ráno mě probudilo šoupání holinek místních domorodců mezi autama, zřejmě stojíme v nějakým hlavním vesnickým tahu a oni

si nenechají narušovat svůj navyklej směr a rychlost chůze cizíma zaparkovanýma autama. 

Taky tady dost nahlas pořvávaj volavky, je jich tu spousta a asi se tak mezi sebou po ránu vybavujou.

Kempli jsme to v místě nějaké bývalé, zarostlé čochárny u zavlažovacího ramene místní řeky. Zchátralý přístřešek, koupací molo a žebříky do vody, jež umí vyjevit svědectví dávných dob.... pan slunce to pere, bude asi horkej den. Večer jsme dlouho do tmy prohrabávali struny kytar za doprovodu lahodných hlasů, takže když se všichni vyhrabou ze svých motorizovaných pelíšků, slunce už je dost vysoko.... 

Solární sprcha zavěšená z mostu z nás smývá prach z cest a větrníky v okolí mávají lopatkama, že je čas se posunout.

Kaše, kafe, balení, to se nikdy nemění, a vyrážíme do rytmu svátečního dne Polska, nanebevzetí Panny Marie.

Všude vlajky, v obchodech zavřeno a vypadá to, že úplně všichni jedou k moři. Jedeme tam taky. Otevřeno má jenom Žabka, kde nakupujem zásoby na další večer.

Město Leba, přístav mezi Narodowym Parkem a lagunou s pouští, přitahuje myslím všechny Poláky z okolí, takže už 5 km před městem se ucpává příjezd na hlavním tranzitu. 

Odbočujem z tahu na přilehlé parkoviště, sundáváme rowery z nosičů a pokračujeme dál na nich. 

Je to něco, co člověk zažije, když jde ze Svoboďáku na hlavňák před vánocema ještě pro nějakej dárek, akorát, že na kole. Lidí prostě všude víc než plno. 

Necháme se unášet davem na pláž, ale už teď víme, že dlouho tady asi nebudem.

Koupačka, písek, slunce, užíváme si posledních dotyků přímořských radovánek. 

Pak, opět za doprovodu fakt  tučných davů směřujeme k zaparkovaným autům na periferii.

Balíme, zevlíme, skáčeme do aut a přesunujem se do vnitrozemí k Jezioru Lubowidskemu na freekemp plácek u pláže. 

Místní sváteční diskotéka a lokální DJ vyhrává rádiový pecky asi 30-ti lidem, kteří berou Maruščino nanebevzetí fakt vážně. Vytahujem gril a užíváme si závan místního svátku po našem.

Děcka mizí do víru diska a my s Rosťou debatujem dlouho do noci o životě na kouli světa.

Kolem půlnoci naháníme mládež do postýlek a za dohasínajících rytmů lambády odplouváme do dalšího dne.