Zrození plánu

Sedím před KAFAROU, srkám si kupodivu kafe, koukám na Černýho Démona a snovám plán...už se těším...úplně tam vidím tu bagáž a cejtím ten pocit svobody v nohách i v sobě...chci to tak už dlouho, sednout na kolo a jet....

...je mi jedno kam, cesta bude cíl,  ale určitě k velké louži, páč to jsem vždycky chtěl, a teď přišel asi ten pravej čas.

Né, není to syndrom druhýho dechu, ani opouštěnýho hnízda,  ani póza, ani obrana, ani útěk.  Je to sen. Je to cesta, je to léčba člověčí duše dlouho spřádaným, malým, možná trochu legračním, očistným plánem ....

...před půlnocí dojíždíme s Démonem z koncertu a ještě mu montuju nosič na přední vidlici, jsem zpola hotovej, zkouším naroubovat brašny a po půl 2-hé v noci už přichází time to spink....

Zkušebně nabalíno...